Vyšetření kolposkopem
Kolposkopie (vaginoskopie) je optická gynekologická vyšetřovací metoda, při které se prohlíží pochva a děložní čípek pomocí mikroskopu. Vyšetření poprvé provedl německý gynekolog Hans Hinselmann v roce 1925. Kolposkopie pomáhá odhalit změny na sliznici děložního čípku, případně v pochvě nebo na zevních rodidlech. Je nedílnou součástí preventivních gynekologických prohlídek a slouží k časnému záchytu přednádorových, nádorových, zánětlivých i jiných změn na děložním čípku. Základní kolposkopii ovládá každý gynekolog a je součástí preventivních gynekologických prohlídek. V případě nejasného či patologického nálezu je vhodné ji doplnit tzv. expertní kolposkopií, kterou provádí již lékař, který se na tuto metodu specializuje.
Kdy je kolposkopie indikována:
Kolposkopie slouží k zachycení změn na děložním čípku. Záchyt nádorového bujení v jeho samotném počátku výrazně zvyšuje naději na jeho úplné vyléčení. Je součástí běžného gynekologického vyšetření. Každá žena by měla podstoupit preventivní gynekologickou prohlídku pravidelně alespoň jednou ročně. Pomocí mikroskopu je možné zachytit na čípku změny, které by byly pouhým okem nezaznamenatelné.
Principem kolposkopie je přímé prohlížení povrchu děložního čípku speciálním mikroskopem (kolposkopem). Kolposkop je tvořen párem okulárů, objektivem a zdrojem světla a dokáže zvětšit obraz 2-60x. Ke kolposkopu je možné připojit fotoaparát nebo kameru k digitálnímu zaznamenání zjištěných změn. Ke zvýraznění případných změn na čípku se na sliznici aplikuje malé množství roztoku kyseliny octové nebo jodového Lugolova roztoku. Vyšetření se provádí v gynekologické poloze po zastavení děložního čípku v gynekologických zrcadlech.
Příprava na kolposkopii je stejná jako na běžnou gynekologickou prohlídku. Vyšetření se provádí mimo dobu menstruačního krvácení. Je vhodné se 24 hodin před vyšetřením vyhnout vyplachování pochvy, používání tampónů či aplikace jakýchkoli vaginálních léků. Před vyšetřením je vhodné se vymočit.
Jak vyšetření probíhá:
Po odebrání anamnézy a běžném gynekologickém vyšetření v zrcadlech přisune lékař před Vaši pochvu kolposkop, rozsvítí světlo a zacílí objektiv na Váš čípek. Při nativní kolposkopii prohlédne jeho povrch a poté odebere stěr z povrchu děložního čípku (exocervix) a z hrdla děložního čípku (endocervix), ten je následně zafixován a odeslán na cytologické vyšetření, vyšetření nebolí. Pokud nalezne na čípku určité patologické změny, provede lékař tzv. rozšířenou kolposkopii. Při ní smotkem vaty namočeným v roztoku kyseliny octové nebo Lugolově roztoku lehce potře povrch čípku a zvýrazní tak případné změny. Z podezřelých oblastí odebere cytologii ev. vzorky na histologické vyšetření.
Co vyšetření ukáže:
Přítomnost okrsků abnormální tkáně může signalizovat rozvíjející se nádorové onemocnění. K hodnocení změn na děložním čípku se používá speciální názvosloví. Nejčastěji je místem vzniku buněčných atypií (možný předstupeň nádorového onemocnění) tzv. transformační zóna (TZ), což je oblast přechodu mezi sliznicí děložního hrdla a čípku. Na sliznici děložního čípku se hodnotí cévy (V) a netypické buněčné změny, které vypadají jako puntíčkování (P) nebo mozaika (M). Kolposkopie zachytí makroskopické změny tkáně, podrobnosti a přesnou diagnózu ukáže až histologické vyšetření. Předběžný výsledek vyšetření se dozvíte hned po jeho ukončení. Lékař Vám ihned sdělí, zda na Vašem čípku nalezl podezřelá místa či jinou patologii. V případě odběru vzorků tkáně trvá jejich vyhodnocení asi 10-14 dní.
Režim po výkonu:
Kolposkopie Vás nijak neomezuje, po jejím provedení se můžete ihned věnovat libovolné činnosti.