Konzultace při onkogynekologických onemocněních

Klasifikace nádorů:

• Prekanceroza (přednádorový stav) - vyznačuje se růstovou aktivitou a hrozí postupným přechodem v nádorový růst, mohou časem ale i vymizet.
• Benigní (nezhoubný) nádor - dobře ohraničená patologická tkáň, neprorůstá do okolních tkání, nevytváří metastázy (druhotná ložiska mimo původní lokalizaci).
• Maligní (zhoubný) nádor - prorůstá do okolních tkání, tvoří metastázy i ve vzdálených orgánech.

Rakovina prsu:

Nádory prsu jsou nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění u žen v ČR, je proto nutné věnovat maximální pozornost preventivnímu vyšetřování a samovyšetření prsů. V minimální míře se mohou vyskytovat i u mužů.  Mezi rizikové faktory patří vyšší věk, předchozí výskyt nádoru nebo výskyt nádoru v rodině,  genetické změny, časná první menstruace a pozdní menopauza, ozáření prsu, nadváha či obezita. Nejčastějšími příznaky nádorů prsu jsou okem patrné změny prsu (změna velikosti či tvaru prsu, vtažení bradavky, otok, šupinatění, zarudnutí), pohmatem nalezený hrbolek či ztluštění v části prsu. V případě podezření na rakovinu prsu je nutné provést diagnostické mamografické vyšetření, ultrazvukové vyšetření, magnetickou rezonanci, většinou i biopsii. Léčba rakoviny prsu je místní (ozařování a chirurgická léčba) a celková (chemoterapie, hormonální a biologická terapie).

Nádory dělohy:

Nejčastějšími nezhoubné nádory v gynekologii jsou děložní myomy. Vyrůstají z děložní stěny, jsou tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U některých žen myomy nevyvolávají velké obtíže a stačí je pouze sledovat v rámci pravidelných gynekologických prohlídek. U jiných žen mohou způsobovat potíže (prodloužené a silnější menstruační krvácení, krvácení mimo cyklus, bolest v pánvi a podbřišku, pocit tlaku v pánvi, bolesti při pohlavním styku, časté nucení na močení) a je nutno je odstranit. U mladších žen se většinou odstraní samotný myom, u žen starších je možné odstranění celé dělohy (hysterektomie). Ze zhoubných nádorů je nejčastější nádor těla děložního. Průměrný věk žen je 66 let, mezi rizikové faktory patří obezita, věk, vyšší příjem živočišných tuků a bílkovin, poruchy vaječníků, hormonálně aktivní nádory vaječníků, cukrovka. Nejčastějším příznakem je abnormální děložní krvácení různé intenzity,bolest bývá většinou až pozdním příznakem. Základní léčebnou metodou je chirurgická léčba (odstranění dělohy a vaječníků), ev. ozáření či hormonální léčba.

Nádory děložního čípku:

Druhým nejčastějším nádorem u žen je zhoubný nádor děložního čípku. Průměrný věk pacientek je 52 let. Čípek je velmi dobře přístupný vyšetření, proto lze riziko onemocnění výrazně snížit pravidelnými gynekologickými prohlídkami. Ty umožní především časný záchyt přednádorových změn (kolposkopií a cytologií), které je možno odstranit dříve, než se z nich rozvine zhoubný nádor. Nádor děložního čípku je dávám do souvislosti s nákazou lidským papillomavirem (HPV), který se přenáší sexuální cestou. Proto jsou rizikovými faktory nádoru děložního čípku větší počet sexuálních partnerů, časný začátek pohlavního života, rizikový partner, jiná sexuálně přenosná onemocnění, kouřeníLéčba je závislá na pokročilosti onemocnění. V časných stadiích je chirurgická, ev. doplněná ozářením. U pokročilých stadií se operace neprovádí, nádor se léčí ozářením a chemoterapií.

Nádory vaječníku:

Zhoubné nádory ovaria patří mezi nádory, které v 75% diagnostikujeme bohužel až v pokročilém stadiu, jelikož vzhledem ke svému uložení zůstávají dlouho bez příznaků. U pokročilých stadií si žena stěžuje na zvětšování břicha, bolesti či zažívací obtíže. Prvním léčebným krokem je operace s cílem úplného odstranění nádoru (odstraňují se oba vaječníky, děloha, slepé střevo, lymfatické uzliny v této oblasti), doplněná chemoterapií.

Ostatní gynekologické nádory - nádory zevního pohlavního ústrojí, pochvy a vejcovodu bývají méně časté.